Jdi na obsah Jdi na menu
 


    Sokol (Česká obec sokolská) je označením českého tělocvičného spolku, který v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejen největší, ale také nejúspěšnější tělocvičné organizace. Za zakladatele Sokola jsou považováni Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Ve svých počátcích se Sokol inspiroval německými turnerskými spolky, které vycházely z tělovýchovy Fridricha Ludwiga Jahna. V letech 1867–1868 Tyrš vytvořil české tělocvičné názvosloví a v letech 1868–1871 na podkladě antické kalokagathie českou tělocvičnou soustavu, kterou prezentoval v roce 1873 v díle „Základové tělocviku“. Oba zakladatelé spolku od počátku propagovali jeho naprostou apolitičnost a kladli si za cíl fyzický a morální růst českého národa. Naopak Julius Grégr a další mladočeši se Sokol snažili získat do služeb české nacionální emancipace.

     I když vznik Sokola nebyl zprvu nasměřován proti německému živlu, konfrontacím s německými turnery se zejména po roce 1918 nevyhnul. Od konce 90. let 19. století pohlížel Sokol s despektem (spíše odstupem) i na katolickou církev. Tradici sokolských sletů odstartovala v roce 1882 první jubilejní slavnost na Střeleckém ostrově. Sokol se zasloužil o výstavbu závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí mnoha obcí v českých zemích. Během první světové války byla Česká obec sokolská rozpuštěna. Sokolové participovali na domácím odboji a angažovali se také v Československých legiích. Za svou pomoc při vzniku Československa byl Sokol často považován za národní vojsko. Starosta Josef Eugen Scheiner a náčelník Jindřich Vaníček stáli při zrodu nové Československé armády. Díky českým emigrantům a sokolským učitelům tělocviku se sokolské hnutí rozšířilo do zemí západní Evropy, USA a ostatních slovanských zemí. Opětovně byla Československá obec sokolská rozpuštěna v roce 1941 Reinhardem Heydrichem. Řada činovníků Sokolu byla perzekvována, mnozí Sokolové byli zapojeni do odbojové činnosti. Sokolská mládež byla zahrnuta do protektorátního Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Po druhé světové válce byl Sokol obnoven, v roce 1956 jej ale ÚV KSČ zakázal. K znovuzaložení „České obce sokolské“ mohlo dojít až v roce 1990 po pádu komunismu. Z rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR ze dne 31. ledna 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva.

 

znak-sokol.png

 

Konkurenční spolky

22. 1. 2024

| Rubrika: Konkurenční Spolky

Konkurenční spolky

 

Po druhé světové válce opět nanovo

16. 1. 2024

| Rubrika: Sokol Příbram

Po druhé světové válce opět nanovo

 

Historie Sokola Příbram

16. 1. 2024

| Rubrika: Sokol Příbram

Historie Sokola Příbram

 

Tělovýchova a turistická činnost

16. 1. 2024

| Rubrika: sokol za 1.republiky

Tělovýchova a turistická činnost

 

Sociální a kulturní činnosti

16. 1. 2024

| Rubrika: sokol za 1.republiky

Sociální a kulturní činnosti

 

Mezinárodní aktivity

16. 1. 2024

| Rubrika: Historie

Mezinárodní aktivity

 

Sokol za první světové války

16. 1. 2024

| Rubrika: Historie

Sokol za první světové války 

 

Všesokolský Slet

16. 1. 2024

| Rubrika: Historie

Všesokolský Slet 

 

Karolina Světlá

15. 1. 2024

| Rubrika: Představitelé

Karolína Světlá

 

Josef Mánes

15. 1. 2024

| Rubrika: Představitelé

Josef Mánes